Pár minut čekání uprostřed rušného města si užívám. Zvláště za hezkého počasí. Je celkem příjemné se na chvíli zastavit, nic nedělat, na nic nemuset myslet a jen tak pozorovat mumraj kolej sebe. V takové chvíli jsem ráda, že zrovna teď nikam nemusím, nepatřím k tomu davu pospíchajících lidí, nervózních řidičů aut stojících na červené nebo tím vším se pomalu proplétající tramvaji. Jen tak jsem se na minutu, na dvě, zastavila, vydechla a nechala vše kolem sebe plynout.
Včera se však dvouminutové čekání na tramvaj změnilo na dvě minuty tyranie mé osoby. Bylo po poledni, za sebou jsem měla pracovní dopoledne, doma mne čekal oběd. K mé smůle (a nebo štěstí všech strávníků u nás doma?) si vedle mne na zastávku stoupla postarší dáma v červeném kostýmku, s papírovým sáčkem s dobrotami z Fornety pekárničky. Jejich vůně a křupání ještě teplého listového těsta vyvolávala v mém žaludku hlasité kručení. Naštěstí pro mne (a pravděpodobně i tu dámu a její svačinu) jsme se vzápětí dočkali tramvaje. Chutě, které ve mne vyvola, však nezahnal ani vynikající oběd ani celoodpolední dělání báboviček s dětma na hřišti. A tak jsme k večeři pekli masový závin s pohankou a houbami.
A tady je postup, jak jsme ho připravovali:
Cuketu, žampiony, slaninu a jarní cibulku jsem nakrájela na malé kousky, pohanku uvaříla a nechala vychladnout. Potom vše smíchala s masem, osolíla a okořenila oregánem. Listové těsto jsem vyválela na tenký plát, naplnila masovou směsí a zavinula. Záviny jsem na plechu propíchala vidličkou a potřela rozšlehaným vejcem a pekla jsem je asi 50 minut na 200 °C.