Co bude dnes k obědu?

Čas od času mi dojdou nápady na vaření. Celý večer pak usilovně přemýšlím, co budeme mít zítra k obědu. Po desáté to vzdám a jdu spát. Ráno však bohužel moudřejší večera není. Při chystání snídaně proto nenápadně pokukuju po lednici, jestli tam nezůstalo něco, z čeho bych mohla oběd vykouzlit. Nezůstalo. Ve špajzce sice plno surovin je, ale co z nich uvařit? To tentokrát netuším. Vzdávám se a ke konci snídaně se otevřeně zeptám: "Co chcete dnes k obědu?" "Něco dobrého" odpovídá pohotově a s úsměvem manžel. Při podrobnějším vyptávání byste však zjistili, že do této kategorie řadí téměř vše, co jsem kdy uvařila. A mě tak nezbývá nic jiného, než znovu důkladně prohledat lednici a špajzku.

Stejně jsem na tom byla i začátkem minulého týdne. Zcela nečekaně mě však zachránily děti. Jen co zamávaly tatínkovi na cestu do práce, přiběhly za mnou a dcerka povídala: "Mami, udělejme si dnes polévku z rajčátek." Její bráška jí ale důležitě vysvětlil: "Ne, poévku zvíátkama ci." A tak jsme vařili rajskou polévku s těstovinama-zvířátkama. A ze zbytku protlaku jsme na druhý den pekli rohlíky s překvapením.