Loňský Apetit piknik byl pro mne skvělý zážitek. Pečení se vydařilo, fronta byla, že jsme nestačili prodávat a za dvě hodiny už jsme ani neměli co. S nadšením jsem se přihlásila i letos a netrpělivě očekávala rozhodnutí redakce. A pak se velmi radovala z pozitivní zprávy, že jsme byli i letos vybráni.
Kdo poctivě čte, určitě už ví, že asi pět týdnu před piknikem jsme se stěhovali. A tak jsem v průběhu posledního měsíce vymýšlela a testovala recepty, ale také se seznamovala s novou troubou, učila se péct s horkovzduchem ve dvou patrech a experimentovala s nápadem předělat recept na žitný chleba do podoby celožitných muffinků. A celá rodina oddaně konzumovala jeden můj výtvor za druhým, za což jim patří velký dík, neboť zaprvé, některé výtvory zkončili trochu fiaskem a zadruhé, celý měsíc se museli obejít bez našeho nejoblíbenějšího pečiva - bez chleba.
Potom to však, díky více než podivnému způsobu organizace ze strany Apetitu, asi deset dní vypadalo, že naši účast budeme nuceni zrušit. Nakonec jsme se dohodli a i přes naše velké pochybnosti o férovosti jednání druhé strany účast nezrušili. Nicméně radost a nadšení tak nějak vyprchali. Přeřazeni mezi prodejce jsme pak v Grébovce museli strávit celý den. A celý den vysvětlovat nadšeným zákazníkům, že opravdu nikde jinde než dnes taky neprodáváme.
Stánek jsme měli v Grébovce schovaný pod jinanem a v nabídce jsme měli celožitné muffinky ve dvou variantách - s jáhly a mákem či pohankou a švestkami, zamotané housky s červenou řepou a sezamem,...
...srdíčkové bulky s tymiánem a olivovým olejem, bramborové dalamánky s kmínem a uzlíky s kopřivama od babičky z Valašska.
Celou přípravu i sobotní den jsem zvládla v pořádku, a bohužel i podle plánu, jen díky obrovské pomoci našich dvou babiček, mého bratra a manžela. Píšu bohužel, protože letos u našeho stánku nebyla vůbec tak velká fronta jako loni, mezi prodáváním jsme si s manželem stihli krásně popovídat a večer si pak dovezli zpátky domů obrovskou hromadu pečiva. Byla jsem tak donucena začít prozkoumávat oblast přípravy jídla, které se normálně téměř nevěnuju, neboť staré pečivo se u nás většinou vůbec nevyskytuje. O tom, jaké všechny dobroty se mi ze starých housek povedlo vykouzlit, zase někdy příště.