Kam se schovaly poslední višně?

Pravidelní čtenáři již jistě netrpělivě očekávají, co se stalo s višněma, o nichž se zmiňuji v závěru minulého příspěvku. Čekaly pěkně trpělivě v lednici celý den. V hlavě jsem měla nápad, co s nimi provedu, ale čas na realizaci bohužel ten den nějak nezbyl. Řada na ně přišla až večer, když už děti spaly. Takže pěkně od začátku...

Večerní rituál našich dětí je jednoduchý: vykoupat, obléct pyžamko, vyčistit zuby a vybrat si plyšáčka na spaní. V praxi je to ale mnohem složitější. Vykoupat totiž znamená vykoupat nejenom sebe, ale také všechny plastové kačenky a maličké rybičky - přísavky z Lidlu. Všem je také potřeba uvařit večeři, nakrmit je a pak vykoupat znovu. Nakonec musí každé zvířátko dostat k sobě pěnové písmenko podle toho, jak se zrovna jmenuje. S těma jménama je to vůbec záhada. Některé kačenky se jmenují i týden pořád stejně, jiné mají každý den jméno nové a navíc pečlivě střídají pohlaví. Už delší dobu přemýšlím o tom, že bych některou ztopila, avšak topit plastovou kačenku ve vaně není vůbec jednoduchá věc.

Oblékání pyžamka je pak druhá samostatná kapitola. Existuje sice u nás v koupelně polička speciálně vyhrazená pouze na dětská pyžamka, ty se tam i většinou opravdu vyskytují, avšak náš synek tuto skutečnost už téměř půl roku úspěšně ignoruje a téměř každý večer zamíří do pokojíčku do skříně pro pyžamko čisté. Po nalezení toho správného pyžamka pak následuje trojité oblékání. Pro neznalé, dítě si obleče tričko a má ho naopak, vysleče rukávy, pootočí kolem krku, obleče rukávy zpátky a má ho pořád naopak. Tedy opět vysleče rukávy,... a většinou to už napotřetí trefí.

Do toho všecho koupání přišel zrovna manžel z práce. Děti začaly jedno přes druhé štěbetat, co celý den kdo a kde... Po deseti minutách jsem je umlčela kartáčkem na zuby a manžel šel do kuchyně lovit večeři. Po chvilce volá: "Co to tady máme za masakr v ledničce?". Ztuhla jsem. Hlavou mi probleskla nedávná příhoda. Popraskaná police v lednici, kuličky skla úplně všude, rozlitá polévka téměř úplně všude a já půl dne uklízející před týdnem uklizenou lednici. Nic z toho se naštěstí neopakovalo, manžel pouze přehlédl jedno písmenko: