A nebudou pálit, když se upečou?

Jaro se již nezadržitelně blíží svému konci, teda alespoň při pohledu do kalendáře. Na to opravdové letní počasí si, dle předpovědi, musíme ještě chvíli počkat. A u nás doma si právě pochutnáváme na jarní dobrotě. Dobrotě, na kterou jsem se těšila celou zimu a kterou jsem znovuobjevila asi před dvěma lety.

Tou pochoutkou jsou mladé kopřivy. Moje maminka z nich v době mého dětství čas od času připravovala polévku nebo špenát. Popravdě, už si vůbec nepamatuju, jak předkládané pokrmy chutnaly. V paměti mi utkvělo tolik, že maminka je považovala za delikatesu a my ostatní za výstřednost. Časem mé chuťové pohárky (a zde nutno podotknout, že nejen ty) dospěly a já jsem se dostala úplně přesně do maminčiny situace.

Uvařit kopřivovou polévku jsem si loni dovolila pouze jednou. A i to bylo pravděpodobně příliš. Nicméně povedlo se mi vymyslet způsob, jak je zařadit do rodinného jídelníčku ke spokojenosti všech. A jistě vás nepřekvapí, že mi k tomu dopomohl kvásek a trouba.

Kopřivy natrhala dcerka s babičkou na zahradě při naší poslední návštěvě. Když jsem pak doma začala připravovat kvásek, zeptala se: "A mami, až se to upeče, nebude to pálit?" Byla jsem trochu zmatená, vždyť přece všechno, co se upeče, pálí. A všechny moje děti to moc dobře ví. Po dalších asi deseti záludných dotazech jsem to konečně pochopila. Tak aby to bylo jasné i vám. Pečivo pálí po upečení, pak vychladne a nepálí. Kopřivy pálí před upečením, pak se upečou a nepálí. Jak prosté.

Tak a teď se můžeme konečně pustit do přípravy. Kopřivy jsem omyla a lehce nasekala.

Přidala jsem kvásek...

...mouku, vodu, sádlo, sůl...

...a vypracovala nelepivé těsto.

Po asi osmi hodinách kynutí...

...jsem těsto rozdělila na dvacet stejných dílů a společně s dětmi jsme tvarovali housky. Dcerka si již práci s těstem osvojila a vymýšlí a tvaruje, co ji napadne.

Starší syn se svojí bujnou fantazií vytváří cokoli, avšak výsledkem je zatím vždy hromádka, která má navrcholku šnečka.

A nejmladší pomocníček? Ten ode mne odpozoroval dělení těsta na části.

Nakonec všechno těsto skončilo úspěšně na plechu.

Nechala jsem "housky" ještě asi dvě hodiny dokynout...

...a pak dvacet minut pekla.

A co vy, už jste tuto jarní zelenou dobrotu ochutnali?